Příběh mikrohologramů – druhá část

V prvním díle, který najdete zde, jsme popisovali, jak vůbec vznikl základní nápad na mikrohologramy, jak probíhaly první vývojové projekty i jak se mikrohologramy postupně prosazovaly na trhu. Dostali jsme se až k bodu, kdy byl na trh uveden holografický sprej (obsahující právě tyto miniaturní částice), který byl používán primárně k ochraně historických děl nebo náhradních dílů proti odcizení. V Pobaltí dokonce vznikl projekt zahrnující desítky autosalonů a počet krádeží skutečně začal klesat.

Přesto to Igor Jermolajev neoznačuje za komerční úspěch. „Ano, něco se prodalo, ale celkově to nebyl ziskový produkt,“ vzpomíná. „Zákazníci na to nebyli zvyklí. S něčím podobným se setkávali poprvé, byli rozpačití, odkládali koupi.“ A když se prodalo, cena neodpovídala pracnosti.

Nicméně firma v mikrohologramy pořád věřila. A pořád se pro ně hledalo správné využití. Probíhaly diskuze se zákazníky a obchodními partnery. Zlomový projekt přišel v roce 2010, kdy se objevil zákazník odebírající 3 – 4 kilogramy mikrohologramů měsíčně, což převedeno do počtu kusů, znamená něco mezi 7 a 70 miliardami (podle velikosti mikrohologramů). Plně to vytížilo skoro tři desítky zaměstnanců, vlastně vznikla taková malá manufaktura, popisuje to manažer výzkumu.

Od manufaktury k automatizované lince

O dva roky později přišel další přelom. Zakázka z Ruska na 20 kilogramů mikrohologramů měsíčně, což – jak si čtenář snadno spočítá – obnáší nějakých čtvrt bilionu kusů. „Od první chvíle nám bylo jasné, že výroba takového objemu se neobejde bez automatizace,“ říká Igor Jermolajev. Což není o tom, že vezmete robota, který dělá lidské pohyby, ale o další změně technologie. Tedy další vývoj, vymýšlení, zkoušení, testování, slepé cesty a nakonec výsledek.

Dnes mikrohologramy nevyrůstají na niklových deskách, ale na plastové holografické fólii. Role fólie postupně probíhá několika stroji, kde je nanášen fotorezist, probíhá osvětlování, expozice, narůstání v galvanické lázni, vymývání, vážení…. jsou na to zapotřebí tři stroje, ale k jejich obsluze stačí jeden jediný člověk.

To se jako popis vejde do jediného odstavce, ale je za tím obrovská spousta práce. Vývojáři a technologové ve společnosti OPTAGLIO museli vyřešit řadu problémů, vyzkoušet dost nových věcí, na něčem se vyvztekat a prožít i chvíle napětí. „Objednali jsme nové stroje, a i když jsme ten postup měli odzkoušený, nikdy nevíte předem, jak se to osvědčí v praxi. Přitom takové stroje na míru nejsou vůbec levné,“ vzpomíná Igor. „Nicméně vše zafungovalo jak mělo. Někteří operátoři měli problém se změnou, ale nakonec si zvykli a výroba se rozběhla.“

V roce 2017 jsou mikrohologramy osvědčeným produktem. Chrání ceninový papír, zalévají se do polykarbonátu, dávají se do plastových překryvných fólií… a vývoj nekončí. Nový produkt OVImage je první holografické řešení, které umožňuje identifikovat jednotlivé kusy karet. A vedle toho jsou vylepšovány i samotné mikrohologramy, takže se brzy nejspíš dočkáme dalších překvapení.

Advertisements

Příběh mikrohologramů – první část

Převratná inovace se postupně rodila víc než 10 let. Byly to roky práce, bádání, chvílemi i rizik. Ale podařilo se. Dnes mikrohologramy chrání proti padělání nebo proti krádežím pasy, kolky, umělecké předměty, náhradní díly… zkrátka, na co si vzpomenete.  

Vynálezce usedne ke stolu, rozsvítí se mu v hlavě a v jeho představě vyvstane úžasný stroj s nepřekonatelnými funkcemi. Za pár týdnů je zahájena výroba, poptávka je okamžitá, vznikají tisíce nových pracovních míst a vynález mění svět. Tak takhle tomu není téměř nikdy. Normální je, že technologická inovace je podložena roky tvrdé práce, spoustou nejistoty a rizikem, že je se jedná o slepou cestu. A je taky normální, že první verze vlastně není až tak dokonalá – že ten skvělý produkt vzniká postupně několik let, kousek po kousku.

Třeba mikrohologramy. Jsou to titěrné částečky kovu, z nichž ty nejmenší měří asi 40 mikrometrů, ty největší asi půl milimetru. Pouhýma očima vypadají jako kovový prach, ale ve skutečnosti je na každé takové tečce hologram a často je na povrchu i vyleptané písmeno nebo číslice. To ovšem pochopitelně neuvidíte bez zvětšovacího skla. Při pohledu lupou si můžete také všimnout pravidelného tvaru, některý zákazník chce totiž mikrohologramy šestiúhelníkové, jiný čtvercové a jiný třeba kulaté.

Mikrohologramy představují něco, v čem Česká republika a OPTAGLIO nemají ve světě konkurenci. Ale jsou za tím roky a roky práce.

Od nápadu k rukodělné výrobě

První požadavek přišel někdy v roce 2000 od dceřinné firmy Metallic Security. „Obchodníci se setkali s produktem spočívajícím v tom, že do laku byly přimíchávány malé částice, podle nichž bylo možné dodatečně ověřit pravost předmětu. A přišli za námi, jestli by na takových částicích nemohly být hologramy,“ vzpomíná manažer výzkumu Igor Jermolajev.

Z nápadu tedy vzešel požadavek na firemní výzkum, kde naštěstí mohli v podstatě sáhnout do šuplíku s hotovými řešeními. Asi dva roky předtím totiž ve firmě OPTAGLIO přemýšleli, jak seskládat několik malých hologramových matric do jedné velké. Tato zdánlivě banální záležitost si vyžádala spoustu vývoje a jedním z vedlejších produktů byla technologie pro vytváření miniaturních niklových hologramů. Teď „stačilo“ technologii dotáhnout.

I tak si to vyžádalo dost práce, ale na konci projektu byly opravdu k dispozici mikroskopické částice s hologramem. A byl rovněž k dispozici – to je je minimálně stejně důležité – výrobní postup. A nebyl to postup jednoduchý. Niklová deska, nanášení fotoresistu, přikrývání, osvětlování UV světlem, vyvolávání, narůstání niklových částic v galvanické lázni… až po vytřásání hotových mikrohologramů nalepených na podložce.  Tedy postup sice poměrně komplikovaný, ale realizovatelný a výroba v podstatě rukodělným způsobem se mohla rozběhnout.

Od dílny k manufaktuře

V roce 2004 nechala firma mikrohologramy patentovat.  Průlomová inovace vzbudila pozornost tisku a začal se prodávat holografický sprej. V podstatě šlo o bezbarvý lak, do kterého byly mikrohologramy vmíchány. Stačilo pak postříkat chráněný díl sprejem. Hlavní využití se netýkalo boje proti padělkům, ale ochrany proti krádežím. Mikrohologramy se tak dostávaly na umělecká díla a automobilové díly, v Pobaltí dokonce vznikl velký projekt zahrnující desítky autosalónů. Projekt měl za cíl snížit počet krádeží vozů a zahrnoval jak satelitní sledování, tak označování těch dílů, které se z ukradených vozů nejčastěji vymontovávaly, pomocí mikrohologramů.

Pokračování zde.

Příběh mikrohologramů

Převratná inovace se postupně rodila víc než 10 let. Byly to roky práce, bádání, chvílemi i rizik. Ale podařilo se. Dnes mikrohologramy chrání proti padělání nebo proti krádežím pasy, kolky, umělecké předměty, náhradní díly… zkrátka, na co si vzpomenete.  

Vynálezce usedne ke stolu, rozsvítí se mu v hlavě a v jeho představě vyvstane úžasný stroj s nepřekonatelnými funkcemi. Za pár týdnů je zahájena výroba, poptávka je okamžitá, vznikají tisíce nových pracovních míst a vynález mění svět. Tak takhle tomu není téměř nikdy. Normální je, že technologická inovace je podložena roky tvrdé práce, spoustou nejistoty a rizikem, že je se jedná o slepou cestu. A je taky normální, že první verze vlastně není až tak dokonalá – že ten skvělý produkt vzniká postupně několik let, kousek po kousku.

Třeba mikrohologramy. Jsou to titěrné částečky kovu, z nichž ty nejmenší měří asi 40 mikrometrů, ty největší asi půl milimetru. Pouhýma očima vypadají jako kovový prach, ale ve skutečnosti je na každé takové tečce hologram a často je na povrchu i vyleptané písmeno nebo číslice. To ovšem pochopitelně neuvidíte bez zvětšovacího skla. Při pohledu lupou si můžete také všimnout pravidelného tvaru, některý zákazník chce totiž mikrohologramy šestiúhelníkové, jiný čtvercové a jiný třeba kulaté.

Mikrohologramy představují něco, v čem Česká republika a OPTAGLIO nemají ve světě konkurenci. Ale jsou za tím roky a roky práce.

Od nápadu k rukodělné výrobě

První požadavek přišel někdy v roce 2000 od dceřinné firmy Metallic Security. „Obchodníci se setkali s produktem spočívajícím v tom, že do laku byly přimíchávány malé částice, podle nichž bylo možné dodatečně ověřit pravost předmětu. A přišli za námi, jestli by na takových částicích nemohly být hologramy,“ vzpomíná manažer výzkumu Igor Jermolajev.

Z nápadu tedy vzešel požadavek na firemní výzkum, kde naštěstí mohli v podstatě sáhnout do šuplíku s hotovými řešeními. Asi dva roky předtím totiž ve firmě OPTAGLIO přemýšleli, jak seskládat několik malých hologramových matric do jedné velké. Tato zdánlivě banální záležitost si vyžádala spoustu vývoje a jedním z vedlejších produktů byla technologie pro vytváření miniaturních niklových hologramů. Teď „stačilo“ technologii dotáhnout.

I tak si to vyžádalo dost práce, ale na konci projektu byly opravdu k dispozici mikroskopické částice s hologramem. A byl rovněž k dispozici – to je je minimálně stejně důležité – výrobní postup. A nebyl to postup jednoduchý. Niklová deska, nanášení fotoresistu, přikrývání, osvětlování UV světlem, vyvolávání, narůstání niklových částic v galvanické lázni… až po vytřásání hotových mikrohologramů nalepených na podložce.  Tedy postup sice poměrně komplikovaný, ale realizovatelný a výroba v podstatě rukodělným způsobem se mohla rozběhnout.

Od dílny k manufaktuře

V roce 2004 nechala firma mikrohologramy patentovat.  Průlomová inovace vzbudila pozornost tisku a začal se prodávat holografický sprej. V podstatě šlo o bezbarvý lak, do kterého byly mikrohologramy vmíchány. Stačilo pak postříkat chráněný díl sprejem. Hlavní využití se netýkalo boje proti padělkům, ale ochrany proti krádežím. Mikrohologramy se tak dostávaly na umělecká díla a automobilové díly, v Pobaltí dokonce vznikl velký projekt zahrnující desítky autosalónů. Projekt měl za cíl snížit počet krádeží vozů a zahrnoval jak satelitní sledování, tak označování těch dílů, které se z ukradených vozů nejčastěji vymontovávaly, pomocí mikrohologramů.

Přesto to Igor Jermolajev neoznačuje za komerční úspěch. „Ano, něco se prodalo, ale celkově to nebyl ziskový produkt,“ vzpomíná. „Zákazníci na to nebyli zvyklí. S něčím podobným se setkávali poprvé, byli rozpačití, odkládali koupi.“ A když se prodalo, cena neodpovídala pracnosti.

Nicméně firma v mikrohologramy pořád věřila. A pořád se pro ně hledalo správné využití. Probíhaly diskuze se zákazníky a obchodními partnery. Zlomový projekt přišel v roce 2010, kdy papírna Neograph Štětí začala vyrábět speciální bezpečnostní papír určený pro výrobu kolků. Přítomnost hologramů umožnila kontrolovat pravost už na základní úrovni použitého materiálu, případně zjistit pravost zpětně z rozmáčeného či jinak poškozeného dokumentu.

Papírna spotřebovala 3 – 4 kila mikrohologramů měsíčně, což převedeno do počtu kusů, znamená něco mezi 7 a 70 miliardami (podle velikosti mikrohologramů). Plně to vytížilo skoro tři desítky zaměstnanců, vlastně vznikla taková malá manufaktura, popisuje to manažer výzkumu.

Od manufaktury k automatizované lince

O dva roky později přišel další přelom. Zakázka z Ruska na 20 kilogramů mikrohologramů měsíčně, což – jak si čtenář snadno spočítá – obnáší nějakých čtvrt bilionu kusů. „Od první chvíle nám bylo jasné, že výroba takového objemu se neobejde bez automatizace,“ říká Igor Jermolajev. Což není o tom, že vezmete robota, který dělá lidské pohyby, ale o další změně technologie. Tedy další vývoj, vymýšlení, zkoušení, testování, slepé cesty a nakonec výsledek.

Dnes mikrohologramy nevyrůstají na niklových deskách, ale na plastové holografické fólii. Role fólie postupně probíhá několika stroji, kde je nanášen fotorezist, probíhá osvětlování, expozice, narůstání v galvanické lázni, vymývání, vážení…. jsou na to zapotřebí tři stroje, ale k jejich obsluze stačí jeden jediný člověk.

To se jako popis vejde do jediného odstavce, ale je za tím obrovská spousta práce. Vývojáři a technologové ve společnosti OPTAGLIO museli vyřešit řadu problémů, vyzkoušet dost nových věcí, na něčem se vyvztekat a prožít i chvíle napětí. „Objednali jsme nové stroje, a i když jsme ten postup měli odzkoušený, nikdy nevíte předem, jak se to osvědčí v praxi. Přitom takové stroje na míru nejsou vůbec levné,“ vzpomíná Igor. „Nicméně vše zafungovalo jak mělo. Někteří operátoři měli problém se změnou, ale nakonec si zvykli a výroba se rozběhla.“

V roce 2017 jsou mikrohologramy osvědčeným produktem. Opatřuje se jimi ceninový papír, zalévají se do polykarbonátu, dávají se do plastových překryvných fólií… a vývoj nekončí. Nový produkt OVImage je první holografické řešení, které umožňuje identifikovat jednotlivé kusy karet. A vedle toho jsou vylepšovány i samotné mikrohologramy, takže se brzy nejspíš dočkáme dalších překvapení.

Five reasons why we need (and will need) physical documents

Time to time people working in anti-counterfeiting protection industry meet the following objection. Isn’t the industry on the verge of extinction? Don’t we enter an era without physical documents and with all identity information

For us, in OPTAGLIO it would not be too bad. We would simply focus on areas such as brand protection, technical components protection and car protection against stealing. However, these questions bring a nice opportunity to do away with a movie based vision of a world without physical ID cards, passports, and similar documents. People would not need to care for their ID cards, membership cards, banknotes etc. Time to time a sensor would read your voice, iris or fingerprint, something would be done in computer systems and that would be all. The door opens, a contract is approved, a proper sum is transferred to the right account. Anything perfect and simple.

We can answer that interest in the anti-counterfeit protection of ID cards and other physical documents in growing. However, we should also underline the issue is more serious. Life without physical documents would not work. And if it worked it would be difficult to live in such a world.

  • Users want to hold something in their hands: a document, paper, credit card, banknotes etc. There are some geeks totally happy with mere icons on the screen of their smartphones but it is not the case for most people. The more important the issue is the more we need to hold something physical.
  • Even if most people would be “educated”, special need groups stay with us such as seniors. We can remind a recent debacle of the attempt of Czech Social Security to send all pension to bank accounts and provide all pensioners with payment cards. Would they be able to live just with passwords, virtual cards in smartphones etc.?
  • There are also other groups that would be too vulnerable in the electronic-only world. Quite young people with high cognitive abilities perhaps don’t spot anything different but it is true that you need the high ability of abstract thinking in a world without physical documents. Paying through putting banknotes at the table is easier to understand than paying through electronic transfer. Closing contract through ID card check, physical identification and signing with a pen is easier to understand than just entering PIN to a system. In a world without physical ID cards, entire groups would be totally helpless towards cheaters.
  • Security. Ask any information security expert and you will hear that relying only on biometrics (fingerprint, voice, iris etc.) is dangerous. You can change cards if the confidentiality of their number is broken by hackers. Will you change hands if the confidentiality of fingerprints database is broken?
  • Last but not least, availability of information systems. Living without physical documents would mean that deleting information from systems prevents you from proving that you are you and your house is yours.

The strong reason for replacing physical ID cards is a comfort. It is logical that there is a growing number of projects based on biometry. We can understand that there are even projects based solemnly on biometry. However, we will never be able to rely just on biometry readers. It is good. Would you like your future without your ID card, passport and birth certificate? Would you like future where you deleting information from government systems would mean that you are deleted, including your property, pension, health insurance etc.?

OPTAGLIO transforms to a joint-stock company to accelerate its growth

PRESS RELEASE (Lochovice – March 15, 2017) – OPTAGLIO, a provider of advanced security holograms and the global market leader in e-beam lithography, today announced it transformation into a joint-stock company. This change is to support the company’s further growth, attracting investment and possibly also a future entrance of a stock exchange.

OPTAGLIO was founded in 1994 as Czech Holography, s.r.o. The company is now among key global players in security holograms and has no competition in some solution segments such as microholograms. OPTAGLIO’s holograms are preferred especially in the markets where a very strong anti-counterfeit protection is mission critical issue: ID cards, passports, banknotes, securities and luxury brands. They are used in more than 50 countries around the world. During last several years, OPTAGLIO has significantly strengthened its position in fast-growing Indian and south-east Asia markets and has built a very strong position in passports and tax stamps.

OPTAGLIO has always invested into scientific research massively. It attracted foreign scientists, registered several patents and is still preparing distinctive innovations. The most advanced technological center in Europe was opened by Optaglio in 2015 in Lochovice (Czech Republic).

The executive head of OPTAGLIO, Vladimir Žukov, said: “With this milestone, we close a successful phase of our development, to open another successful one. We have amazing technologies and new breakthrough innovations will be announced soon. I would like to express my thanks to all of the employees of OPTAGLIO. Our today success is our common success.”

A co-founder of the company, Čestmir Hradečný, added: “More than 20 years ago, we started a company as a common project of several colleagues from Czech Academy of Science. The company has recently extended its machinery, which is a necessary condition for future success.”

OPTAGLIO vstupuje do další etapy rozvoje transformací na akciovou společnost

TISKOVÁ ZPRÁVA (Lochovice – 15. března 2017) Jedna z nejúspěšnějších českých nanotechnologických firem a světová jednička v elektronové litografii OPTAGLIO byla transformována v akciovou společnost. Změna podpoří další růst, usnadní získávání investic a není vyloučen ani budoucí vstup na některou ze světových technologických burz.

Společnost OPTAGLIO byla založena v roce 1994 s původním názvem Czech Holography, s.r.o. Je dodavatelem bezpečnostních hologramů, patří mezi nejužší světovou špičku a v některých segmentech řešení nemá na globálním trhu konkurenci. Hologramy společnosti OPTAGLIO jsou využívány zejména tam, kde má silná ochrana proti padělání kritickou důležitost – osobní doklady, pasy, bankovky, ceniny a nejdražší značkové zboží. Jsou využívány ve více než 50 zemích celého světa. V posledních letech firma výrazně posílila postavení na rychle rostoucím trhu v Indii a jihovýchodní Asii a stala se klíčovým dodavatelem hologramů pro cestovní pasy, kolky a daňové známky.

Společnost OPTAGLIO po celou dobu své existence masivně investovala do vědeckého výzkumu. Přitáhla i vědce z jiných zemí, registrovala řadu patentů a nadále připravuje několik výrazných technologických inovací. V roce 2015 otevřela v Lochovicích u Berouna nejmodernější vybavené technologické centrum v Evropě.

„Jedná se o významný milník, který uzavírá jednu úspěšnou kapitolu a otevírá cestu k dalšímu růstu. Máme skvělé technologie a v dohledné době oznámíme další inovace. Stejně tak očekáváme brzké uzavření několika velmi významných kontraktů. Rád bych u této příležitosti poděkoval všem zaměstnancům společnosti. Je to i jejich úspěch,“ uvedl předseda představenstva společnosti Vladimír Žukov.

Spoluzakladatel společnosti Čestmír Hradečný doplnil: „Firma vznikla před více než 20 lety jako projekt několika kolegů z akademie věd. V poslední době se rozšiřuje a vylepšuje strojový park firmy, což je nezbytný předpoklad pro její úspěšnou budoucnost.“

Příběh Rudolfa Dubského

Před třemi lety nastupoval jako čerstvý absolvent na místo operátora výrobní linky. Dnes je samostatným laborantem, studuje dálkově vysokou školu a má našlápnuto na ještě lepší pracovní pozici.

Úspěch Rudolfa Dubského ve firmě OPTAGLIO je dobrou ukázkou toho, že slova jako „kariérový postup“ nejsou rezervována absolventům prestižních škol v korporacích. Pokaždé je ale třeba splnit dvě podmínky. Dostat dobrou příležitost (což je do určité míry i záležitostí náhody) a chytit tu příležitost za pačesy (což otázkou náhody vůbec není).

Do montovny nebo špičkového technologického centra?

Rudolf Dubský dokončil strojní průmyslovku a poté obory management a řízení kvality na vyšší odborné škole. Hledal si práci, ale navzdory tomu, jak firmy naříkají nad nedostatkem techniků, nebyly na příbramsku jiné možnosti než operátor k pásu za mizerné peníze nebo do trojsměnného provozu. Že při tom nevyužijete kvalifikaci? Nastupte a časem se uvidí. Možná. Ruda tedy váhal, a potom si na internetu všiml, že nabírá i OPTAGLIO, které tou dobou otevíralo v Lochovicích nový areál nadupaný nejmodernějšími technologiemi, jaké jsou v Evropě k vidění.

Mladý muž zjistil, že to do Lochovic nemá až tak daleko, ale hlavně si všimnul, že se nejedná o další obrábění součástek do nějakého německého stroje, ale že se tu děje něco opravdu zajímavého. Technologie a produkty, jaké nemá nikdo jiný na světě a které se v Lochovicích i vyvíjejí. A že OPTAGLIO je firma natolik malá, aby tu zaměstnanec nebyl jen kolečkem ve stroji, ale aby měl příležitost být přímo v centru dění.

Až potud to bylo o příležitosti. Nemůžete ovlivnit, jestli OPTAGLIO bude zrovna ve vašem regionu a jestli tam pro vás bude místo. Ale druhá věc je se té příležitosti chopit. Jako to udělal Rudolf Dubský.

Chvála zvědavosti

I on začal jako operátor. To si ale nepředstavujte jako sezení u pásu nebo upínání polotovarů  do obráběcího centra. „Ta práce byla od začátku hodně zajímavá, i když to bylo dost těžké,“ vzpomíná. Výroba mikrohologramů totiž v něčem připomíná vyvolávání fotografií za starých časů, jenže je mnohem náročnější. Složitější postupy, více zařízení, více různých chemikálií, nic se nesmí poplést.

Zjednodušeně můžeme postup popsat asi takto. Do výroby přijde fólie s naneseným fotoresistem, kterou je třeba nasvítit, vyvolat, máčet v galvanizační lázni, kde narostou mikrohologramy, stáhnout je z fólie, osušit, zabalit… a mezitím řada mezikroků, které nezmiňujeme. Na konci procesu je hromada nepatrných zrníček kovového prachu (nejmenší měří 40 mikrometrů), které mají všechny stejný tvar a na povrchu každého najdete hologram.

Není divu, že se Ruda na začátku cítil trochu nejistý. Ale rychle si zvykl, po pár měsících zvládal postup suverénně a začal se o výrobu zajímat hlouběji. Proč takhle? Proč to nejde jinak? Jak se to váže na jiné technologie? Co ještě jiného se ve firmě dělá? To je přesně ten moment, kdy v korporaci narazíte na bariéru – procesy jsou takové, vymezení rolí takové, uhnout se nesmí a ještě tě zahltíme papírováním. Jenže ve firmě o několika desítkách zaměstnanců je pořád něco v pohybu, pořád se něco řeší a jakákoliv iniciativa je tudíž vítaná. Takže Rudolf Dubský brzy dostal na starost i péči o bezpečnostní a nebezpečný odpad v celé budově. To znamená dohlížet na to, že se všechno správně roztřídí do pytlů a že každý pytel bude bezchybně zvážen a popsán.

I na tu vysokou nakonec došlo

Opět nějaká práce navíc, opět se musel něco učit, ale opět si rychle poradil. Takže další rozšíření působnosti, tentokrát pravidelná péče o dva kompresory, které se v budově nacházejí. A když nebyla zakázka na mikrohologramy, zapojil se do práce na projektech OVMesh, což je speciální technologie pro zabudování hologramu dovnitř polykarbonátové karty.

Pro někoho, kdo si chodí jen pro peníze, by to nejspíš byla nuda. Pořád se musí pracovat a pořád se dělají nějaké složité technické věci. Ale pro mladého muže, kterého baví stroje a technika, je to k nezaplacení.

Další zlom přišel na začátku letošního roku. Rudolf Dubský byl jmenován laborantem. To znamená, že už na něj nedohlíží žádný technolog, ale je samostatně odpovědný za proces galvanické lázně, všechno co s ním souvisí a další postupy – máčení, nanášení, doplňování, výroba demineralizované vody a mnoho dalšího.

Jestli nelituje, že místo toho všeho nešel studovat? Proč by měl. Mezitím se totiž zapsal na plzeňskou Strojní fakultu a už je v druhém ročníku.

Co myslíte? Dotáhne to v životě dál ten, kdo prošel takovou životní školou nebo někdo, kdo šel rovnou ze střední na vysokou a potom nastoupil do obrovského gigantu, kde bude dalších 10 let soustavně vymýšlet vylepšení detailu jedné součástky?

Czech National Microholograms

It is a generally known that the Czech Republic is a beer and ice hockey superpower. Škoda cars are often considered as the symbol of Czech technical industry. And Czechs can be also proud of their holograms. A Czech company, OPTAGLIO, is the global leader in e-beam lithography. Its holograms protect documents in more than 50 countries around the world. A breakthrough innovation, microholograms, also originated from the Czech Republic.
It is stated in Prague Technický týdeník (Technical Weekly), in an article focused on hologram technologies.
This article describes physical principal of holograms and explains why it is so difficult to imitate them. However, it also quotes some experts confirming that some holograms are more secure than the others. Different ways of creating master holograms are explained, including dot matrix and e-beam lithography.
In the following part, the article defines three criteria of a hologram, to ensure really strong anti-counterfeit protection:
• Sophisticated visual effects including a fluent move of objects, reliefs with a dim surface, white color etc.
• Resistance against imitation attempts.
• Certain destruction in case of any attempt for removal or changing.
Technický týdeník also informs about microholograms, extremely small metallic particles (from 40 micrometers), which look like dots grains of metallic dust to a naked eye. Viewed under magnification, it is obvious that these particles are of regular shape and with a holographic surface. In addition to that, alphanumerical symbols can be etched into the microholograms. Microholograms, invented and patented by OPTAGLIO, bring anti-counterfeit protection to a new level.
The article in Czech is available here.

České národní mikrohologramy

Je všeobecně známo, že Česká republika je hokejová a pivní velmoc. Když dojde řeč na techniku, každému naskočí škodovky. Méně hrdí už jsme na české hologramy, i když k tomu je zrovna tolik důvodů. Česká firma Optaglio vyrábí ty nejpokročilejší bezpečnostní hologramy, které chrání dokumenty ve více než padesátce zemí. A vznikla tu i technologie, která vypadá na další převratnou novinku – mikrohologramy.

Čtenář Technického týdeníku téměř jistě ví, že hologramy rozumíme obrázky, které vyvolávají iluzi třetího rozměru (mají i hloubku) a mění se podle toho, pod jakým úhlem na ně dopadá světlo. Ti s technickým vzděláním nejspíš vědí, že hologramy obsahují difrakční mřížky o rozměrech blízkých vlnové délce světla a že na těchto mřížkách dochází k ohybu světla, jehož interferencí vznikají zmíněné iluze. Je také všeobecně známo, že hlavní využití spočívá v připojování hologramů k nejrůznějším dokumentům nebo předmětům, které jsou tak chráněny proti padělání. V zásadě totiž platí, že hologram se nedá okopírovat. Takže jednodušší hologramy najdete třeba na obalech cédéček a nejrůznějším spotřebním zboží, ty špičkové na již zmíněných penězích, cestovních pasech apod.

KTERÉ HOLOGRAMY MŮŽETE PADĚLAT A KTERÉ NIKOLIV

Hologramy se vyrábějí procesem velmi podobným klasickému tisku. Nejprve je vyrobena raznice a ta je vytlačována do plastu nebo kovu. Povrch takto vzniklého hologramu pak může být ještě pokryt atomárně tenkou vrstvou kovu (např. hliníku) nebo látky, která je průhledná, nicméně dostatečně láme světlo a zajistí viditelnost i transparentního hologramu.
O kvalitě hologramu, resp. úrovni ochrany proti padělání, rozhoduje primárně kvalita raznice. Ta může být vyrobena v zásadě třemi způsoby.

Celý text najdete na webové stránce Technického týdeníku.

Hologram dust adds fingerprint to secure ID documents

Secure hologram leader, OPTAGLIO, is using holographic “digital dust” not just deter document fraud but to uniquely identify individual documents from an issuer. Think of it this way: using the technology, each passport, card or secure ID document can have a unique fingerprint that lets the document itself be authenticated.

The company has several new negotiated contracts to incorporate the patented new product, OPTAGLIO OVImage. It both protects against counterfeiting and also enables the identification of a particular document, even if that document has been tampered with or altered.

Security holograms are among strongest anti-counterfeiting mechanisms and duplication of advanced security holograms is extremely difficult. However, holograms are identical — mass produced using the same master — so there has been no application of the technology for identifying particular, individual documents.

Full version of the article is available on www.SecureIDnews.com