Pět důvodů, proč potřebujeme (a budeme potřebovat) fyzické doklady a dokumenty

Když se člověk zabývá tím, že opatřuje nejrůznější dokumenty takovými prvky, aby je nebylo možné padělat a aby se mohl každý uživatel okamžitě ujistit o jejich pravosti, narazí občas na celkem logickou námitku. Nejedná se o zanikající odvětví? Nebude tomu už brzy tak, že nebudou existovat žádné fyzické dokumenty a všechno bude obsaženo v informačních systémech?

Pro nás ve společnosti OPTAGLIO by to znamenalo, že své technologie a dovednosti prostě zaměříme na jiné oblasti, zejména ochranu technických komponent a spotřebního zboží proti padělání nebo třeba automobilů proti krádežím. Ale je to příležitost vypořádat se s názorem, za kterým je filmová představa světa, kde si lidé nemusí hlídat žádné průkazky, kupóny ani peníze. Občas nějaké čidlo načte hlas nebo oční duhovku, v počítačových systémech cosi zachrochtá a to je celé. Dveře se otevřou, smlouva bude schválena, správná částka peněz bude převedena. Všechno pohádkově dokonalé a jednoduché.

Mohli bychom kontrovat protinámitkou, že zájem o ochranu fyzických dokumentů spíš stoupá. Ale otázka vyžaduje mnohem zásadnější odpověď. Protože život bez takových dokladů, které můžeme držet v ruce, by moc nefungoval. A kdyby jakž takž fungoval, tak by se nám v něm žilo hodně špatně.

• Uživatelé chtějí něco držet v ruce – doklad, dokument, platební kartu, papírové peníze atd. Asi existuje skupina technologických fandů, které uspokojí ikonka na obrazovce chytrého mobilu, ale většina taková není. Čím je záležitost důležitější, tím spíš se potřebujeme něčeho dotýkat.
• I kdyby se podařilo většinu lidí „převychovat“, pořád tu budou speciální skupiny. Třeba senioři. Stačí připomenout relativně nedávný debakl pokusu rozdat důchodcům platební karty a posílat všechny důchody na účet. Myslíte, že by fungovalo rozdat jim místo karet nějaká hesla, virtuální karty v chytrých mobilech apod.?
• Pak tu jsou skupiny, které by třeba byly ochotné do čistě elektronického světa vstoupit, ale byly by v něm příliš zranitelné. Relativně mladý člověk s výkonným mozkem si to nemusí uvědomovat, ale v čistě elektronickém světě potřebujete mnohem vyšší schopnosti abstraktivního myšlení. Když platíte tak, že na stůl vysázíte tisícovky, je to úplně jiné, než když někam přiložíte palec a nějaká suma přejde z účtu na účet. Když člověk předkládá občanku k ověření a potom cosi podepisuje, je to úplně jiné než, když zadá PIN a na obrazovce něco zabliká. V čistě elektronickém světě by byly celé další skupiny lidí totálně bezmocné vůči různým „šmejdům.“
• Bezpečnost. Každý expert na informační bezpečnost vám potvrdí, že spoléhat výhradně na biometrické údaje (otisk palce, hlas, duhovka apod.) je ožehavé. Když se hackerům občas podaří ukrást čísla karet, je to nepříjemné, ale pořád je možné karty zneplatnit a vystavit jiné. Ale pokud by se dostali třeba k databázi otisků prstů, budete uživatelům vyměňovat ruce?
• A nakonec dostupnost informačních systémů. Pokud by neexistoval fyzický doklad, znamenalo by to, že v případě útoku na systém včetně vymazání záloh, už nikdy nedokážete, že vy jste vy, resp. že každý může tvrdit, že je vaší osobou a že mu tudíž např. náleží váš majetek.

Proti tomu stojí pohodlí. Je tedy logické,  že přibývá projektů založených na načítání biometrických údajů. A není divné, že se objevují i pokusy založit ověřování identity čistě na nich. Nikdy však nebude možné spoléhat výhradně na ně. Což je dobře. Nebo by se vám líbila budoucnost, kdy nebudete mít ani občanský průkaz ani rodný list a kdy případná chyba ve vládní databázi bude znamenat, že prostě zmizíte ze světa (včetně důchodu, majetku, zdravotního pojištění atd.)?

Není hologram jako hologram

Po lednovém článku, kde jsme se zabývali prognózou vývoje hologramů, jak ji formulovali experti společnosti Optaglio (zde) a kde jsme se uvedli, že pod pojmem hologramy se fakticky skrývá několik druhů technologií, se vzápětí vyskytly dotazy požadující upřesnění. A skutečně, neexistuje běžně dostupný text v češtině, který by problematiku rozumně vysvětloval.  Články, na které můžeme narazit, zpravidla zavádí různá třídění podle vizuálních efektů, ale hlouběji nejdou.  Využíváme tedy příležitosti, abychom mezeru doplnili. Budeme se nadále držet pojmu „hologram“, i když se můžeme setkat s názory, že třeba elektronová litografie (viz dále) už fakticky není holografickou technologií, ale že by jí lépe slušelo označení „počítačově syntetizované nanoptické elementy.“

Společným principem je to, že obrázky vyvolávající optickou iluzi trojrozměrnosti vznikají otištěním raznice (master hologram) do nějakého materiálu, nejčastěji plastové fólie.  Tak třeba společnost Optaglio má patentovány technologie pro vytlačování hologramů do polykarbonátu a do kovů a další špičkoví hráči mají zase své produkty. V každém případě ale platí, že se jedná o technologii velmi vhodnou pro masovou výrobu a že rozhodující je způsob, jakým je ale vytvářena raznice.

Klasika Dot Matrix

Některým se možná ještě vybaví původní princip holografie, který je založen na prostorové interferenci dvou monochromatických (laserových) optických vln, z nichž jedna se šíří rovnoběžně a druhá se rozptyluje odrazem od zobrazovaného předmětu. Díky tomu vzniknou v prostoru stojaté vlny daného monochromatického světla a odpovídající paprsky dopadají na desku  s nanesenou světlo citlivou vrstvou fotorezistu. Citlivá vrstva je tak na různých místech narušena, a tudíž citlivější vůči působení vývojky. Následuje vyvolávání podobné tomu, jaké známe z klasické fotografie. Hotový hologram obsahuje jemné difrakční mřížky, které si můžeme představit jako řadu rovnoběžných rýh, přičemž šíře rýh i vzdálenosti mezi nimi jsou blízké vlnové délce světla. Proto se na nich světlo láme a vytváří požadovaný optický efekt.

Výrazem dot matrix je označován hologram, který vznikl touto tradiční cestou nebo její simulací, ovšem s tím, že plocha hologramu je rozdělena na body (pixely) a každý pixel má svou mřížku. Hologram je dán pouze dvěma parametry – periodou mřížky a její orientací. Zpravidla se pracuje s rozlišením 1000 DPI (velikost pixelu 25 x 25 mikronů), ti nejlepší dosahují až 10 000 DPI. Pak už výrobce hologramu naráží na fyzikální meze technologie, protože jemnost rozlišení (a tím i velikost pixelů) je dána mimo jiné vlnovou délkou použitého světla. Další omezení spočívá v tom, že je možné používat pouze rovné rýhy a že není možné je dále ovlivňovat (např. “ohýbat”, modulovat apod.). Není ani možné vytvářet víceúrovňové struktury (difrakční mřížka je pouze dvouúrovňová periodická struktura). Vzhledem k tomu, že s technologií dot matrix se pracuje již řádově 20 let, existuje s ní dostatek zkušeností a je možné i v jejím rámci vytvářet slušně pokročilé vizuální efekty. Jak ovšem připomíná manažer výzkumu ve společnosti Optaglio Čestmír Hradečný,  fyzikální limity obelstít nelze.

Jeho kolega ze společnosti Optaglio Luboš Malák k upozorňuje, že z uvedeného vyplývá nižší úroveň bezpečnosti. Detailním prohlížením pod mikroskopem lze totiž vidět, jak je hologram sestaven ze základních prvků, a na základě toho vytvořit odpovídající hologram. Vzhledem k tomu, že základní stavební kameny jsou známé a relativně jednoduché, nemusí to pro zkušeného padělatele představovat významný problém. U levnějšího spotřebního zboží to nemusí vadit, třeba u bankovek nebo cestovních pasů to ale je zásadní překážkou nasazení.

Bezpečná a pokročilá elektronová litografie

Elektronová litografie je technologie spočívající v tom, že citlivá vrstva není bombardována světelným paprskem, nýbrž fokusovaným paprskem elektronů – s mnohem nižší vlnovou délkou než světlo. Ti nejlepší pracují s přesností jednotek nanometrů. Již zmíněné Optaglio (světová jednička) dosahuje přes 2,5 milionu DPI. Navíc je možné mřížku modulovat, deformovat či jinak upravovat její geometrii a nasazovat také víceúrovňová řešení.  Je tak možné vytvořit obecně jakoukoliv strukturu, možnosti jsou neomezené. Společnost Optaglio dokáže touto metodou vytvářet i nanotexty a nanografiky v řádu jednotek mikrometrů.

Hologram nevzniká osvěcováním zobrazovaného předmětu, ale čistě počítačově, mohli bychom říct fantazijně. Grafik nefotografuje, grafik vymýšlí. Větší jemnost a jiný princip zápisu struktur pak umožňují úplně jiný typ vizuálních efektů – plynulejší pohyby, animace, plastické reliéfy atd.

Z hlediska bezpečnosti je ale rozhodující, že hologram vzniklý s využitím plných možností elektronové litografie nelze okopírovat, zdůrazňuje technolog společnosti Optaglio Luboš Malák. Metoda dot matrix je zcela mimo hru, protože pracuje pouze s rovnými rýhami, navíc s řádově horším rozlišením. Ale ani jiné elektronové litografy nemusí stačit, protože difrakční mřížky jsou vytvářeny pomocí řádově složitějších vzorců, které nelze odvodit zpětně. Ani detailním prohlížením tudíž nezjistíte, jak byl hologram vytvořen.

Právě pohled mikroskopem s dobrým rozlišením ukazuje hodně. Hologram dot matrix je spořádaný jako vojsko na cvičišti. Hologram vytvořený elektronovou litografií působí spíš jako změť, aplikované předpisy jsou řádově komplexnější.

Otevřená budoucnost

Nevýhodou elektronové litografie je nízká dostupnost zařízení. Potřebné přístroje a laboratovní prostředí vyjdou na miliony Eur, a jak se v literatuře často uvádí, technologie je „knowledge-intensive“, to znamená, že i se špičkovým vybavením potřebujete velmi rozsáhlé a velmi specializované znalosti. Hodně je vidět z toho, že těch několik málo firem, co to umí slušně, přichází téměř každoročně s nějakou výraznou inovací. „I naše zkušenost jako firmy Optaglio je taková. Po letech práce pořád objevujeme nové možnosti a ani zdaleka se neblížíme limitům technologie,“ konstatuje Čestmír Hradečný.

A mezitím se už objevuje další pojem, a další technologie. Volume holograms, česky někdy jako hloubkové hologramy. Pracují se světelným laserovým paprskem, ovšem tentokrát je použito paprsků několik, takže dopadají na citlivou vrstvu fotorezistu z různých stran. Princip je znám víc než 10 let, zájmu přibývá, a i když zatím ještě není možné hovořit o standardních komerčních produktech, v budoucnu lze očekávat rozvoj tímto směrem. Technologie volume hologramů zcela jistě otevírá úplně jiné grafické možnosti. A pracovní tým z kanadské University of Waterloo oznámil vytvoření prvního neutronového hologramu, byť zatím jen v laboratorních podmínkách. Budoucnost je tedy otevřená.

Publikováno na www.sciencemag.cz

V korporaci bych se nikdy nedostal k tak pestré a zajímavé práci

říká technolog společnosti OPTAGLIO Ing. Libor Šustr

Před pár dny jste se vrátil z Dubaje. Kde všude jste byl služebně v posledních letech?

Ve Spojených státech, Číně, několikrát Indii, a k tomu spousta cestování po Evropě, hlavně Francie, Německo a Anglie.

Když chce člověk hodně cestovat, většinou musí nastoupit do korporace a čekat řadu let, než se dostane na dost vysokou manažerskou pozici. Vy jste teprve pět let po škole.

Mám štěstí, že jako technolog se dostanu k zakázkám, ke strojům i k reprezentaci firmy. S tím vším je spojeno cestování. Jezdím za zákazníky, za dodavateli strojů a na veletrhy.

Jak dlouho od nástupu firmy trvalo, než jste začal takhle cestovat?

Něco přes rok.

To je u technika skoro rekordně krátká doba. Jak se to vlastně stalo?

OPTAGLIO je můj první zaměstnavatel po vysoké škole. Studoval jsem fyzikální inženýrství na VUT Brno. O firmě OPTAGLIO jsem věděl, protože měla s katedrou nějakou spolupráci. Zároveň jsem byl v kontaktu se spolužáky, co sem nastoupili už dříve. Věděl jsem tedy, že se tu otevírají nové projekty.

Během toho prvního roku, co jsem se s firmou seznamoval, proběhlo stěhování do Lochovic u Berouna. Nebylo to ale jen stěhování v tom smyslu, že bychom se přemístili. Fakticky se jednalo o rozšiřování firmy a zavádění řady nových technologií. Tím se tu objevilo hodně nových příležitostí.

OPTAGLIO má přibližně 50 zaměstnanců. Nechtěl jsete raději do korporace?

Možná je to firma relativně malá na počet lidí, ale neznal jsem zajímavější firmu, co do technologií a výroby. Je to česká firma s českými základy a technologiemi vyvinutými v ČR. To je něco úplně jiného, než kdybych šel k nadnárodnímu gigantu, který tady sice něco vyrábí, ale podstatnou část vývoje má někde jinde.

A co zahraniční centrála nějaké korporace?

Tam bych byl zařazen někam do struktury, věnoval se jediné oblasti a úzce se zaměřil. Tady jsem měl možnost mít na starost různé věci, setkat se s různými technologiemi a udělat si celkový přehled. Teď po pěti letech se úžeji zaměřuji, ale už z úplně jiné pozice. Navíc jsem ve společnosti OPTAGLIO dostal takovou míru samostatnosti, o jaké bych v korporaci vůbec nemohl uvažovat.

Jak je OPTAGLIO náročné z hlediska znalosti jazyků?

Potřeboval jsem takovou angličtinu, abych se domluvil.  Když pak člověk jezdí do ciziny a jedná se zahraničními partnery, zlepšuje se docela přirozeně.

Zmínil jste, že jste nastoupil v technologicky přelomovém období. Jak jsou na tom ti, kdo do společnosti OPTAGLIO nastupují dnes?

Technologie, které byly tehdy zavedeny, přinesly spoustu nových možností. Kromě standardní práce se tak otevřely příležitosti pro nové vývojové a výzkumné projekty, takže ta práce je dnes minimálně tak zajímavá a přitažlivá jako před třemi lety.

Blízký východ má zájem o české hologramy

TISKOVÁ ZPRÁVA (1. 2. 2017)  – Nanotechnologické optické prvky vyvíjené a vyráběné v České republice se mohou stát jednou z hlavních zbraní proti falšování pasů a dalších osobních dokladů na Blízkém východě. Zájem o bezpečnostní hologramy české firmy OPTAGLIO potvrdila i konference Intersec, která se konala na konci ledna v Dubaji a která byla zaměřena na bezpečnostní technologie.  Předmětem pozornosti byly zejména mikrohologramy a speciální produkty pro ochranu plastových (polykarbonátových) dokladů totožnosti.

Ochrana osobních dokladů proti padělání byla vždy důležitá, ale nyní její význam ještě roste. Gangy padělatelů jsou technologicky pokročilejší a zároveň přibývá teroristických skupin a dalších „zákazníků“, kteří jsou ochotni platit za falešné doklady značné částky. Vlády si začínají uvědomovat, že pokud se po světě pohybují lidé s falešnými pasy té které země, mohou být označeni za bezpečnostní riziko všichni držitelé takových pasů, i ti zcela bezúhonní.

„Pokud pro vás má ochrana proti padělatelům prvořadou prioritu, rychle zjistíte, že některé produkty společnosti OPTAGLIO prostě nemají konkurenci. Zájem tomu odpovídal, zejména mezi různými vládními experty odpovědnými za zabezpečení dokladů,“ informoval technolog Libor Šustr, který se jednání v Dubaji účastnil osobně.

Česká firma OPTAGLIO je světovou jedničkou v elektronové litografii, což je nejpokročilejší technologie pro výrobu bezpečnostních hologramů. Bezpečnostní hologramy vzniklé touto metodou jsou absolutně nekopírovatelné a obsahují některé vizuální efekty, které není ani možné napodobit. Společnost OPTAGLIO navíc vyvinula a má patentovány některé speciální postupy zajišťující, že v případě pokusu o manipulaci se ochranný hologram rozpadne tak, aby již nikdy nešel rekonstruovat. Dohromady tak vzniká dokonale neprůstřelná kombinace.

Za tímto úspěchem je více než 20 let vývoje a značné investice. Firma dnes sídlí v Lochovicích u Berouna, kde také působí mezinárodní výzkumný tým a kde jsou instalována moderní výrobní zařízení.  Produkty společnosti OPTAGLIO jsou využívány ve více než 50 zemích celého světa. Jen v roce 2016 dodala firma bezpečnostní prvky pro 30 milionů cestovních pasů. Další informace najdete na www.optaglio.cz

Hologramy budou menší, krásnější a důležitější

Identifikace osob se ani v budoucnu neobejde bez osobních průkazů nebo jejich ekvivalentů – tedy předmětů, jejichž vlastnictví je zdrojem informace o totožnosti držitele. Vývoj směřuje k tomu, že falšování takových předmětů bude extrémně obtížné a zároveň bude poměrně snadné okamžitě rozpoznat jejich pravost. Klíčovou roli v tom budou hrát hologramy. Uvádí to prognóza vědců ze společnosti OPTAGLIO, která zároveň uvádí, jak budou hologramy příští dekády vypadat.

Stará bezpečnostní zásada říká, že identifikace osoby má být založena na třech stejně významných elementech. Co jsem (tedy biometrický údaj), co vlastním (třeba karta) a co vím (třeba znalost PIN). Při povrchním pohledu by se mohlo zdát, že je od této zásady upouštěno a že zůstane jen biometrie, tedy jednoduché ověřování pomocí záznamu hlasu, otisku prstu či duhovky. Jenže to otevírá bezpečnostní problémy. Pokud se útočník dostane např. k seznamu čísel karet (což se stává relativně často), je možné karty zneplatnit a vydat uživatelům jiné. Není ale myslitelné vydávat v případě bezpečnostního incidentu třeba nové otisky prstů.

Lze tedy realisticky počítat s tím, že biometrické údaje budou pouze jedním ze zdrojů informací o osobě a že identifikace bude záviset také na nějakém předmětu, např. kartě. Takový předmět by měl ale splňovat tři základní předpoklady:

• Musí být nemožné nebo alespoň velmi obtížné jej zfalšovat.
• Jeho pravost musí být rozpoznatelná ze samotného předmětu, tedy nezávisle na přístupu k nějaké centrální databázi, jaká se může stát předmětem útoku.
• Jeho pravost musí být rozpoznatelná velmi rychle a ideálně bez speciálních pomůcek (nebo s nějakými velmi jednoduchými).

To vše ukazuje k bezpečnostním hologramům. Pokud víte, jaký konkrétní vizuální efekt máte hledat, je kontrola prakticky okamžitá. Jenže i tady platí, že technologie vyspívají a že se zlepšují nejen obránci, ale i útočníci. Jak OPTAGLIO upozorňuje, hologramy předchozích generací jsou už dnes poměrně snadno kopírovatelné nebo aspoň napodobitelné.

Co tedy můžeme čekat? Podle analytiků OPTAGLIO jsou trendy zřetelné:

• Stále zajímavější a stále dokonalejší efekty. Např. častější používání animací. Když hologramem otáčíte pod ostrým světlem, panenka se může roztančit, pták může zamávat křídly apod. Bude také běžné, že ke každému hologramu bude existovat popis vizuálních efektů. Ostatně, centrální banky vydávají takové instrukce pro rozpoznání pravosti bankovek už dnes.
• Hologramy se budou zmenšovat. Vizuální efekt totiž fakticky nezávisí na tom, jak velká plocha je hologramem pokrytá. Ty malé se ovšem obtížněji napodobují. Nejmenší dnešní mikrohologramy začínají na 40 mikrometrech. Brzy bude možná samozřejmostí, že vedle většího hologramu je na předmětu umístěna i nějaká tečka a že při podrobném pohledu (třeba i lupou) se tato tečka ukáže jako hologram.
• Budou se měnit technologie vytváření hologramu. Třeba dnes převládající metoda dot.matrix bude stále častěji využívána spíš dekorativně nebo pro ochranu levného zboží. Hologramy vyrobené touto metodou je totiž možné napodobit.
• Hologramy nebudou primárně nalepovány, ale vytlačovány přímo do materiálu chráněného předmětu. To proto, aby bylo principiálně nemožné hologram vyjmout a přenést jinam. V řadě případů si to vyžádá vývoj nových technologií.

K poslednímu bodu připopojíme vysvětlující odbočku. Hologramy se vyrábí tak, že je nejdříve vytvořena „raznice“ a ta je vytlačována do materiálu, nejčastěji do nějaké plastové fólie. Takto vzniklý hologram je pak nalepen na chráněný předmět. Jak dosáhnout toho, aby byl hologram absolutně neodlepitelný a při každém pokusu o vyjmutí se rozpadl – to je v podstatě samostatná disciplína, předmět výzkumu a řady patentů. Nicméně zdá se, že perspektivnější cesta je vyrážet hologramy přímo do chráněných předmětů. Třeba u plastových průkazů (přesněji polykarbonátových) na to již existuje standardně používaná technologie,  patentovaná právě společností OPTAGLIO.

Stejně tak můžeme očekávat, že bude přibývat předmětů, jejichž autenticita bude tímto způsobem chráněna.  To je ostatně běžný trend – technologie je vyvinuta pro vojenské nebo policejní účely a postupně se stává stále dostupnější pro široké použití. Takže za pár let bude možná normální, že když dostanete třeba zubní kartáček nebo šišku salámu, dáte jej na ostré světlo a zkontroluje podle hologramu, zda se nejedná o nějakou levnou napodobeninu. Třeba hologramy vymáčknuté do čokolády již existují, vyvinula je švýcarská firma Morphotonix.

Tolik trendová prognóza české společnosti OPTAGLIO, jejíž hologramy se používají ve více než 50 zemích celého světa a která stojí  v čele technologického pokroku i co do počtu patentů a tempa zavádění inovací. Ať tak nebo onak, můžeme čekat pokračování tisíciletého závodu mezi útočníky a obránci, padělateli a ochránci značek. A můžeme čekat i to, že závod bude roztažen do všech oblastí, kde nenakupujeme přímo od výrobce.

Publikováno na www.sciencemag.cz

Co byste měli vědět o společnosti OPTAGLIO

OPTAGLIO je přední světový dodavatel nejmodernějších bezpečnostích hologramů a světová jednička v elektronové litografii. Během téměř 25 let svého působení jsme dodali stovky milionů hologramů úřadům, finančním institucím a dalším organizacím ve více než 50 zemích celého světa. Naše unikátní technologie je všeobecně respektována jako to nejlepší, co je na globálním trhu k dispozici.

Jsme držitelem příslušných mezinárodních certifikací a naše práce probíhá pod striktním bezpečnostním dohledem. Náš systém bezpečnosti pokrývá personální bezpečnost, procesy, informace i fyzickou bezpečnost. Jsme členem Mezinárodní asociace výrobců hologramů (IHMA – International Hologram Association), do jejíhož londýnského registru zapisujeme veškeré hologramy a bezpečnostní prvky, které vyrábíme.

Skupina OPTAGLIO operuje ve Velké Británii a v České republice, kde jsou umístěny vývojové a výzkumné kapacity i výrobní zařízení. Navazujeme na vědeckou a průmyslovou tradici země, která byla již od průmyslové revoluce jedním z nejpokročilejších evropských regionů a kde se zrodily značky jako Porsche, Škoda a Tesla.

Tým společnosti OPTAGLIO spojuje místní lidi a experty z celého světa. Chceme ty opravdu nejlepší vědce, techniky a manažery, ale i poctivé, spolehlivé a šikovné operátory výroby. Platíme je odpovídajícím způsobem, poskytujeme jim široké možnosti rozvoje a jsme rádi, že se je opravdu daří získávat.

Společně vytváříme firemní kulturu, v níž jsou klíčovými hodnotami inovace, odpovědnost, kázeň a úcta k tvrdé práci. Díky tomu jsme schopni poskytnout svým zákazníkům nejlepší dostupné technologie takovým způsobem, aby se jim velmi snadno začleňovaly do výroby a poskytovaly plnou jistotu ochrany proti padělatelům.

Další informace najdete na www.optaglio.cz