TIME TO APPLY GAMIFICATION TO ANTI-COUNTERFEIT PACKAGING?

The concept of ‘gamification’ (that is, the application of aspects of game playing in non-game contexts) has been discussed for several years, mostly in connection with software, customer loyalty programmes and business process management. Some believe it’s a game changer, while others contend that gamification is only a minor change – as Jane McGonigal, renowned expert in innovative technologies application, puts it: ‘some routine processes simply become more fun’. Having conducted extensive research in this field, Libor Sustr and Petr Hampl of Optaglio explore the potential of gamification in anti-counterfeiting applications.

An authenticity check, including verification of anti-counterfeit packaging protection elements, is a typically routine process. It is annoying, and seamless enforcement is critical. It has been confirmed several times over the past years that even the most resistant protection elements don’t help if the inspecting person doesn’t look at it properly.

It is therefore critical that security architects don’t focus on the protection element alone, but rather on the duality of the protection element and the inspecting person. At Optaglio we apply an even more sophisticated model, consisting of packaging, the inspecting person, training, information support and automation. Nevertheless, it is evident that any system must at the very least consider the basics of protection element and its inspector.

Motivation is the key. Is the inspecting person focused on detection of fakes? It should be but in everyday life, saving time and effort is usually much stronger motivation.

The full article is available on Packaging Europe

A lesson learnt from the history of money

Although this blog focuses mainly on latest technologies and accelerating race of innovations, it is sometimes useful to look back to the history. Our ancestors applied other technologies and procedures but can still learn from their mentality, basic strategy and development of protection of genuineness.

For example money. Money has been attacked by counterfeiters as nothing else. For centuries, fakers targeted coins. As the first banknotes appeared in the USA, they were targeted almost immediately. We try to divide the history of their counterfeit protection into three phases.

Banknotes and other state value documents were only papers with beautiful design and right texts. The look was the only priority for their producers. The manufacturers were not interested in the anti-counterfeit protection or identification of fakes. No protection elements were applied to ensure genuineness. Hunting fakers were the only protection.

The second phase. Banknotes or other government documents are the same but protection elements are added. Now we can call them primitive, but in times of early banknotes, tools such as leaf print or red ink printing were sufficient to deter counterfeiters.

Since that, more and more security elements have been added, more and more sophisticated. Naturally.

Now, looking at the most advanced banknotes, such as new British fiver, we can notice that the third phase has been entered. A mix of different protection elements creates a real core of the banknote, including its design. Everything else is just a supplement.

“Middle-level counterfeiters“ are thus pushed out of the game. Now it is impossible to print a banknote, replace protection elements with cheap imitations and hope that a victim will not see a difference. Protection elements are the very base of the banknote. Because costs of reasonable copying of protection elements are higher than the nominal value of a banknote, there is only space for low-cost fakes that can be identified by every careful user quite easily. It is confirmed by statistics of captured fakes.

It seems that ID documents industry follow the same development. Current ID cards consist primarily of chip and photograph, which are protection elements.

Premier brand producers still keep the historical attitude. Step one – designing, step two – adding protection elements, the cheaper, the better. On the other hand, it is evident that current strategies don’t work and that counterfeiters are winning against manufacturers of genuine products.

It is likely that brand designers will follow the strategy explained in the example of money, sooner or later. Cost is not the critical barrier. Insufficient understanding of technologies is the real barrier. The designers usually do not know what protection technologies exist, what are their visual possibilities, cost and anti-counterfeiting resistance. The will need to learn, for sure.


Optaglio helps through its products and services that include:

Continuous innovation and technological development to keep advantage against counterfeiters.

Nefinanční poučení z dějin peněz

I když je tento blog především o nejmodernějších technologiích a zrychlujícím závodu inovací, občas není na škodu podívat se do dějin, jak si počínali naši předci. Pochopitelně používali úplně jiné technologie a praktiky, přesto pro nás mohou být poučné jejich mentalita, základní strategie a vývoj, jakým prošli.

Tak třeba peníze. Nenajdeme nic, na co by padělatelé útočili se srovnatelnou intenzitou. Není náhodou, že padělatelé byli dříve označováni jako „penězokazci.“ To slovo dobře vystihuje, že pokud se podaří dostat padělek do oběhu, má to dopad na celé odvětví. Snižuje to důvěru a snižuje použitelnost i těch exemplářů, které jsou pravé.

Útočilo se na kovové mince. Není divu, že poté, co byly v USA uvedeny do oběhu první bankovky, padělatelské útoky následovaly téměř okamžitě. Z hlediska ochrany proti falšování můžeme vývoj rozdělit do pomyslných tří fází.

Bankovky a další státní dokumenty jsou skutečně jen papíry, většinou s hezkou grafikou a příslušnými nápisy. Pro výrobce je jedinou prioritou přehledný a reprezentativní vzhled. Rozpoznání pravých od falešných neřeší. Ochranné prvky aplikovány nejsou, protipadělatelská ochrana se řeší pátráním po penězokazeckých dílnách.

Fáze druhá. Máme ty stejné bankovky nebo dokumenty, ale ke každé je připojen ochranný prvek. Po staletích nám to může připadat primitivní, ale byly doby, kdy třeba otisk listu ze stromu nebo tisk červeným inkoustem představovaly dostatečný oříšek, aby odradily většinu pokusů o falšování.

S postupem času přibývalo ochranných prvků, rostla i jejich komplikovanost a sofistikovanost. Což je přirozené.

Když se ale podíváme na ty nejlepší současné bankovky (jako např. nová britská pětilibrovka a sedmilibrovka), všimneme si, že se vše posunulo ještě dál. Řada různě sofistikovaných ochranných prvků tvoří skutečný základ bankovky, a to včetně vzhledu. Ostatní hraje spíše doplňkovou roli.

To vyřazuje ze hry „padělatele“ střední úrovně. Není možné postupovat tak, že vytisknete bankovku, a ochranné prvky nahradíte nějakou levnou nápodobou a doufáte, že si oběť nevšimne. Ochranné prvky jsou totiž základ. A protože kvalitní napodobení ochranných prvků je mnohem nákladnější než nominální hodnota bankovky, zbývá prostor v podstatě jen pro mizerné nízkonákladové napodobeniny, které i jen trochu pozornější uživatel nepokládá za pravé.  Čemuž odpovídá reálná situace, co do zachycených padělků.

Zdá se, že osobní doklady absolvují se zpožděním stejnou cestu. Faktickým centrem dokladu se staly čip a fotografie, tedy ochranné prvky.

Výrobci luxusního značkového zboží zatím setrvávají na postupu nejdříve návrh, potom připojení ochranných prvků, ideálně tak, aby to nic nebo skoro nic nestálo. Je nicméně zřejmé, že současná situace není vyhovující a že v podstatě žádné z dosud aplikovaných opatření nedokáže zabránit masovému padělatelství.

Můžeme tedy předpokládat, že ani designéři zboží se nakonec nevyhnou podobnému kroku jako designéři peněz. Skutečnou bariérou přitom nejsou náklady, skutečnou bariérou je to, že návrháři neumí pracovat s ochrannými prvky. Nevědí ani jaké existují, natož jaké jsou jejich grafické možnosti, cena a síla ochrany. To se bude muset postupně změnit, o tom žádná.


Společnost Optaglio pomáhá těm, kdo se chtějí posunout k pokročilejšímu přístupu:

Neustálé vylepšování a vývojem technologií tak, aby byl udržen náskok před padělateli.

 

 

Price of progress? Price of ignoring security rules!

We meet such situations again and again. A new solution looks impressive at first sight but looking at the details we see risks everywhere. We can thus estimate that some of the risks will materialize, the number of frauds will grow, data can be compromised, and responsible managers will talk about foreign spies meddling…. The log can be avoided if old and proven security rules were taken seriously.

The state of Alabama enables people to apply for tax refund online. There has been some fraud, so authorities decided about more robust user authentication. Under the new arrangement, the applicant downloads authentication application into his /her smartphone, takes a photo of his/her driving license, takes a selfie, uploads and consequently is approved as trusted for online transactions. Systems architects understood the risk of putting an image instead of a live person before the smartphone camera. Users are therefore asked to turn their head from side-to-side slowly. Full information is here.

The system is helpless against sophisticated attacks such as putting video before the camera, which is not difficult in the era of deepfakes. However, ID card scanning is the weakest point. Alabama´s driving licence is protected with a magnetic stripe, UV sensitive ink and microletters. It is not a highly resistant document but still can guarantee a certain level of security. But in front of the camera, such quite secure ID card can be replaced by a picture created in a simple graphical software. The difficulty of counterfeiting is next to zero.

It is very likely that fraud attempts will appear and, sooner or later, will be successful. The reason is that at the very beginning, the solution included a system mistake.

The old proven theory recommends making a difference between authentication in the physical world and digital authentication. In the physical world, a person tries to prove to another person what is his /her identity. The inspecting person can use a kind of automatisation, but it is still up to him/her to believe /not believe someone ´s identity. We go through e-gates in the airport, but a guard can check us personally in case of suspicion. Authentication in the physical world is based on what we are, how we look and what ID document we own.

Digital authentication is not primarily based on our look but rather on hashes, trusted certificates, electronic signatures and similar tools. Digital identity is backed by the physical one. Digital identity may be compromised, and the saving process will take place in the physical world.

It is not difficult. What is difficult, is mixing of physical and digital identity, which results in lower level of security. After some time we may hear that it is the price of progress. It is not. It is the price of ignoring security guidelines.

What would be the right solution? Perhaps something like CzechPOINT in the Czech Republic. An applicant visits the closest office /post /police station, is seen by an officer, authenticated (using ID card) and gets a digital certificate or something like that.


Optaglio helps through its products and services that include:

Perpetual  innovation and technological development to keep advantage against counterfeiters.

 

Daň za pokrok? Daň za ignorování bezpečnostních zásad!

Je to situace, se kterou se setkáváme znovu a znovu. Nové řešení vypadá na první pohled úžasně, ale když se na něj podíváme detailněji, čouhají z něj rizika na všech stranách. Tudíž můžeme již dnes odhadnout, že alespoň některá z těch rizik se dříve či později naplní, bude přibývat podvodů, k důvěrným údajům se dostanou nepovolaní, odpovědní činitelé si budou stěžovat na cizí rozvědky… Přitom tomu všemu bylo možné se vyhnout. Stačilo mít na paměti desítky let staré a dobře ověřené zásady informační bezpečnosti a ochrany proti padělání.

V americkém státu Alabama umožňují, aby se o vrácení přeplatku  daně žádalo elektronicky. Odehrávala se kolem toho spousta podvodů, takže se úřady rozhodly pro důkladnější autentizaci uživatelů. Nově má probíhat tak, že žadatel do svého mobilu stáhne autentizační aplikaci (existuje ve verzích pro Android a iOS), pomocí mobilu vyfotí svůj řidičský průkaz, pak vyfotí sebe, odešle, je prohlášen za důvěryhodného a může činit právní úkony. Tvůrci systému si uvědomovali riziko, že někdo nastrčí před fotoaparát fotografii. Aplikace tedy po něm chce, aby se před kamerou otáčel. Detailně je to popsáno zde.

Systém samozřejmě neřeší podvody tak sofistikované, že by útočník předstrčil před kameru video (v době deepfake by to nebylo až tak obtížné). Ale slabým místem je především průkazka. Řidičský průkaz státu Alabama je chráněn proti padělání magnetickým proužkem, obrázky viditelnými jen pod UV světlem a mikropísmem. Není to vrchol bezpečnosti, ale určitou jistotu to dává. Jenže před kamerou může být řidičský průkaz nahrazen kusem papíru vytvořeným v jednoduchém grafickém programu. Náročnost padělání téměř nulová.

Můžeme se tedy spolehnout, že to podvodníci zkusí. A že budou úspěšní. Protože na začátku bylo vybudováno řešení obsahující systémovou chybu.

Co k tomu říká stará teorie? Že je zapotřebí rozlišovat mezi autentizací ve fyzickém světě a autentizací v elektronickém světě. Ve fyzickém světě jde vždy o to, že jeden člověk se snaží prokázat jinému člověku, že je tím, kým o sobě tvrdí. Protistrana může používat nějakou automatizaci, ale pořád je na člověku, zda uvěří nebo neuvěří. Na letišti procházíme elektronickou bránou, ale policista si nás může vytáhnot z řady. Prokazování identity ve fyzickém světě je založeno na tom, kdo jsme, jak vypadáme a také, jaký průkaz totožnosti máme s sebou.

Prokazování identity v digitálním světě není primárně založeno na tom, jak vypadáme, ale na hashích, certifikátech, elektronických podpisech a podobných nástrojích. Digitální identita se opírá o fyzickou. Zejména je zapotřebí počítat s tím, že může být prolomena a že záchranný proces se bude odehrávat ve fyzickém světě.

Problém je, když se oba koncepty smíchají – něco ze světa fyzického, něco z digitálního. Logickým důsledkem je nižší bezpečnost. Za čas možná uslyšíme, že je to daň za pokrok. Není. Je to daň za ignorování bezpečnostních zásad.

Jaké by bylo správné řešení? Třeba podobné českého Czech POINTu. Žadatel by si došel na nejbližší úřad nebo policejní stanici, tam by si ho prohlédli, ověřili jeho totožnost a vydali by mu elektronický certifikát nebo něco na ten způsob.


Společnost Optaglio pomáhá v podobných situacích dodávkami produktů a služeb, které zahrnují, mimo jiné:

Optaglio helps artists to learn designing security holograms based on advanced technologies

Optaglio, the global leader in high-resolution security holograms, started a program of training and cooperation with young designers. In less than a year they should be able to create security holograms that will consistently apply latest origination features, can be used for easy identification of genuineness, and look great.

“Our capacity is limited. Currently, we work with four people, and we do not plan to accept anybody else before they finish,“ says Tomas Karensky, senior research manager in Optaglio. „We neither make money nor take subsidies for this activity. It is our contribution to the maturity of the market.“ The trainees design hologram and get feedback. Technological experts show him /her other possibilities enabled by the technology and potential vulnerabilities of design. Consultants help to understand what design features are critical for genuineness identification, what are „nice to have“ and what features may be even confusing. Although it is distant cooperation, the trainee needs to visit Optaglio centre in Lochovice regularly.

The clients often bring their design of holograms. Usually, it is created by their agencies, and it is fully compliant with their corporate guidelines. We see that no mistake has been made, but the hologram could be much better, being designed with knowledge of technology. It is no surprise, the few designers have specific skills,“ adds Karenský.

Optaglio has invested significant resources into the development of advanced visual effects. Now it understands that an ecosphere of experts needs to be created to ensure that the market is so mature that it can benefit from them.

Holograms designing is challenging because the artist needs to have visual feeling and a reasonable knowledge of optics, origination technology and authentication processes. Therefore it is critical that the artist has a technical background and is ready to learn a lot.

Optaglio´s current cooperation with designers is not organised as a study program, although a future partnership with an art school is possible. “We do not want that people focus on diplomas certificates. Their artwork should speak for them.“

 

 

Microholograms now survive almost anything

Optaglio, the global leader in high-resolution security holograms, has introduced extremely resistant microholograms. This new forensic measure allows law enforcement experts to identify genuineness of documents destroyed by water, fire, acids etc. At the same time, it retains all existing benefits of microholograms, such as covering three levels of inspection (visible, hidden, forensic) with a single tool.

New special microholograms are resistant against water, press, abrasion, mechanic stress generally, heat (up to 800°C), frost (up to – 80°C), radiation and some chemicals, such as xylene, petrol, acetone, toluene and a range of acids. The lifetime of 10 years with keeping full resistance is guaranteed, but Optaglio researchers claim that real operating life will be much longer.

“The decision about genuineness now can be based on remains of completely destroyed documents,“ says Tomas Karensky, senior research manager at Optaglio. “ „At the same time, new opportunities open up in the marking of machine components and other items used in difficult conditions. I would like to use this opportunity to express my appreciation to our colleagues from materials department. They did an outstanding job.“

Optaglio has manufactured microholograms since 2010 and had innovated them step by step during these years. This technology is now accepted as a  de facto industry standard for the multilevel protection of documents. At basis visual level, inspectors see metallic dust. At the second level, they can use magnifiers and watch the regular shape of grains, engraved letters, engraved pictures and holographic surface. At forensic level, view through a microscope show holograms with all visual effects. „Of course, the current state is not the end. We are working on further improvements,“ added Karenský.

Resistant microholograms were developed in Optaglio Labs. This centre was established in 2015 through concentrating activities from different places in the Czech Republic and the United Kingdom. In Optaglio Labs, several research units work at the same time. Cooperation with universities is also managed here. Some of the projects are supported by European Union funds.

 

 

 

 

 

Interview with Dr. Jermolajev, a co-founder of Optaglio

Mr. Jermolajev, You were a member of the group of experimental scientists who founded Optaglio almost 25 years ago. How did you experience this change from science to entrepreneurship?

In the beginning, all of us were working in the research centre in Dubno near Moscow. Then we moved to Prague, to  Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences. It was in quite difficult time after the Velvet Revolution. Wages in science were extremely low. Monthly pay of a scientist with full academic credentials was some CZK 4500 (USD 150). Many people left science for business at the time.

Our first intention was to invent something, start a company, hire people and thus create the money machine for financing our scientific activities. But it was not realistic. Perhaps it was just bad luck, who knows. We did not find employees with a strong intrinsic motivation to make the company successful. We need to be more and more involved in the management of the company. In the end, we entirely concentrated on business and quit our scientific activities.

Don’t you miss them?

Scarcely. Working in Optaglio is very innovative. All the time you need to invent an test something. In this aspect, it is similar to physical research.

However, in physics, if you are successful, you need to write a paper, have discussions with reviewers, convince them a and spend a tremendous amount of time on grant applications and grant reports. We spent almost half of our time on reporting.

Business is easier. You produce something, offer it and sell it or not. Feedback immediate.  

There were several milestone moments where Optaglio brought breakthrough innovation to the global market. Can you tell more about them?

At the very beginning, we concentrated on making current technology work perfectly. It was not easy because the printing of holograms was quite new industry, definitely not older than five years. The technology was not mature yet, neither machines nor printing materials. We need to learn a lot – mastering, galvanic, printing, cutting.

Starting with something, you try to catch the best ones. From a certain point, it is not the right strategy anymore. If I try to catch somebody, I will always be the back one. If I want to become the leader, I need to concentrate on something that nobody can do. So we tried to keep a focus on something entirely new, and we were successful several times. We started with e-beam holograms before anybody else was able to produce them. Then we created unique visual effects. Than microholograms and OVMesh – technology for perfect integration of holograms into polycarbonate cards.

Radical innovations are often challenging for the sales team. Most account managers prefer to sell something clients already know. Usually, it is not easy to convince clients to try something completely new. Anyway, the new products brought higher profits to the company. If we concentrated on standard products, we would face smashing competition.

However, everybody innovates. What is the main difference today holograms and holograms when you started Optaglio?

When we started, all holograms were produced using the laser. Either analogue recording or semi-digital dot matrix was applied. Today everything is written directly by a beam of light or electrons. Dot matrix technology also has developed, now is much closer to lithography.

Does it mean that counterfeiting is more difficult now?

Much more difficult. You need such expensive technical equipment that if you can afford it is unlikely you need to make money through falsifying documents.

Each holograms manufacturer says that their products are fully resistant against imitation? How can clients identify real resistance? If you purchased holograms what criteria would you apply?

I would be interested if there is an element that cannot be produced with any technology included.

Several years ago, we delivered holograms for Czech highway vignettes. We applied a visual effect called achro into the hologram. A dim plastic object was placed into the hologram. No attempt to counterfeit the vignettes was registered. It was evident that such sophisticated effect could deter attackers.

Later the contract was given to another company which delivered ordinary holograms with a simple effect. Each year, fakes appear.

What will be further development?

I believe the evolution goes to holograms personalisation. Clients will require that every single piece is unique.

Holograms are produced using printing technology. It is cheap, and printing technology is mastered perfectly. However, it can happen that some holograms are stolen and abused.

Although strict security measures are usually applied, some risk still exists, and nobody can identify stolen hologram. If each piece was unique and it was possible to track it from production to application, the documents would be more secure.

Do you prepare another breakthrough innovations?

We work on some ideas but it is too early to disclose anything specific.


 

From the history of Optaglio:

1994 – founding

1998 – production of e-beam lithography holograms

2000 – microholograms

2010 – mass production of OVMesh products for seamless integration of holograms into polycarbonate cards

2015 – Optaglio Labs in Lochovice, Czech Republic

 

 

Rozhovor se zakladatelem společnosti Optaglio Igorem Jermolajevem

Jste jedním z experimentálních vědců, kteří před skoro 25 lety založili společnost Optaglio. Jaké to bylo, stát se najednou podnikateli?

To bylo tak. Všichni jsme pracovali ve výzkumném ústavu v Dubně u Moskvy, a pak jsme se přesunuli do Prahy, do Ústavu jaderné fyziky Akademie věd. To bylo v poměrně těžkých porevolučních letech, kdy platy ve vědě byly extrémně nízké. Plně kvalifikovaní vědci brali měsíčně asi 4500 korun (150 USD). Hodně lidí tehdy přecházelo z vědy do podnikatelské sféry.

Měli jsme představu, že vymyslíme něco, co nám bude přinášet peníze, rozběhneme firmu, najmeme do ní zaměstnance, ta firma nám bude vydělávat peníze a my se budeme moci zabývat vědou.

Byla to ale naprostá utopie. Možná jsme jen neměli štěstí, kdo ví. Ale nenašli jsme zaměstnance, kteří by měli opravdovou vnitřní motivaci táhnout firmu vzhůru. Museli jsme se tomu věnovat víc a víc. Nakonec jsme ukončili akademickou činnost.

Nechybí vám to?

Ani ne. Práce ve firmě je hodně inovativní. Pořád musíte něco vymýšlet a něco zkoušet, v tom se fyzikálnímu výzkumu podobá. Ale ve fyzice, když se něco podaří, tak potom musím napsat, diskutovat s recenzenty, předsvědčovat je, a taky trávit čas psaním grantových žádostí a grantových výkazů. Ke konci nám to zabíralo přes polovinu času.

V podnikatelské sféře je všechno jednodušší. Uděláš výrobek, nabídneš ho, prodáš, okamžitá odezva.

Během těch let proběhlo několik bodů, kdy společnost Optaglio přinesla zásadní inovace.

Zpočátku jsme se především snažili dotáhnout technologii do stavu, aby byla plně funkční. To nebylo jednoduché už proto, že lisované hologramy byly tehdy novinkou i ve světovém měřítku. Vyráběly se stěží pět let, a celkově ta technologie nebyla moc „vychytaná.“ Ani stroje, ani materiály, do kterých se lisovalo. I my jsme se toho museli hodně učit – mastering, galvaniku, lisování, vysekávání.

Když s něčím začínáte, snažíte se vyrovnat těm nejlepším v oboru. Ale od určitého momentu  to už není správný přístup. Když se někoho snažím dohánět, budu pořád ten vzadu. Pokud se chci dostat do čela, musím se zaměřit na něco, co v té chvíli nikdo nedělá. A několikrát se nám to opravdu povedlo. Začali jsme s hologramy vyráběnými cestou elektronové litografie v době, kdy to ještě nikdo neuměl. Potom jsme přišli s unikátními vizuálními efekty. Potom mikrohologramy a OVMesh, což je technologie pro dokonalou integraci hologramu do polykarbonátové karty.

Výrazné inovace ale mají i stinnou stránku. Představují zátěž pro obchodníky. Obchodníci nejraději prodávají to, co už je na trhu známé. Přesto přinesly nejvíc peněz ty nové věci. Kdybychom zůstali u standardních výrobků, jaké dělají i ostatní, čelilil bychom obrovské konkurenci a tlaku na cenu.

Nicméně inovovali i ostatní. Jak se liší dnešní hologramy od tehdejších?

Když jsme začínali, vyráběly se hologramy výhradně optickou cestou. Buď byl využit analogový zápis, kdy paprsek postupně projezdí celou plochu, nebo dot matrix, což je taková polodigitální technologie, při které se zapisují malé plošky, ze kterých se pak poskládá hologram. Dnes už se všechno zapisuje přímo paprskem, optickým nebo elektronovým. I technologie dot matrix se posunula, takže je dnes mnohem podobnější optickému litografu.

Znamená to, že padělání takových hologramů je obtížnější?

Mnohem obtížnější. Technické vybavení, které k tomu potřebujete, je tak drahé, že ten, kdo si ho může pořídit, ten si nepotřebuje vydělávat falšováním dokladů.

Téměř každý výrobce tvrdí, že jeho hologramy se nedají padělat. Jak ale poznat skutečnou odolnost? Kdybyste kupoval hologram vy, podle čeho byste se rozhodl?

Zjistil bych, jestli ten hologram obsahuje nějaký výrazný prvek, jaký se nedá vyrobit žádnou cestou.

Před lety jsme třeba dodávali hologramy pro české dálniční známky. V tom hologramu jsme aplikovali efekt, kterému říkáme achro. Jde o to, že v hologramu je umístěn matný plastický iluzní objekt. A skutečně nebyl zaznamenán žádný pokus o padělek. Ukázalo se, že ten efekt dokáže padělatele odrazit. Poté zakázku dostala jiná firma, ta použila „standardní“ hologram s jednoduchým efektem a rok co rok se objevují padělky.

Jakým směrem půjde další vývoj?

Myslím, že vývoj spěje k personalizaci hologramů. Zákazníci budou chtít, aby každý jednotlivý kus byl jiný než ostatní.

Dnes jsou hologramy vyráběny tiskařskou technologií. To je levné a výrobní technologie už je perfektně zvládnutá. Jenže se může stát, že část vyrobených hologramů se ztratí a je zneužita.

I když je proces dobře zabezpečený, určité riziko existuje. A vy nedokážete rozeznat odcizený hologram od ostatních. Kdyby byl každý kus jedinečný a bylo by možné jej sledovat od výroby až k aplikaci dokladu, byl byl celý proces podstatně bezpečnější.

Chystáte nějakou další průlomovou inovaci?

Nějaké nápady máme rozpracované, ale nechci o nich ještě mluvit.


Z historie společnosti Optaglio:

1994 – založení

1998 – výroba hologramů cestou elektronové litografie

2000 – zahájení výroby mikrohologramů

2010 – zahájena masová výroba produktů OVMesh umožňujících dokonalou integraci hologramů do polykarbonátových karet

2015 – zahájení provozu technologického a výzkumného centra v Lochovicích