Je možné chránit proti padělání léky, pacienty i výrobce zároveň?

Jak by vypadala ideální ochrana léků proti padělání? Na každé krabičce by byl pokročilý hologram nebo nějaký jiný opravdu hodně silný prvek protipadělatelské ochrany. Detaily tohoto ochranného prvku by byly zveřejněny na internetu. Ideálně by se jednalo o kombinaci hologramu a dalších prvků. Kromě toho by balení obsahovalo nějakou skrytou ochranu.

Všude, kde existuje přístup k internetu, by si lékaři i další uživatelé mohli snadno ověřit, zda je hologram nebo jiný ochranný prvek na léku shodný s předepsaným. Pokud by hrozilo, že se padělatelé naučí prvek napodobovat, výrobce by rychle přešel k silnějšímu.

Lékaři i ti pacienti, kterým opravdu záleží na jejich zdraví, by kontrolovali obaly poměrně pravidelně. Nikdo přece nechce brát léky, u nichž není jisté, jakou účinnou látku obsahují (pokud vůbec nějakou).

Kromě toho by existovala určitá skupina hazardérů, která by odpovídala přibližně těm, kdo dnes kupují třeba falešnou viagru, aby ušetřili. Nicméně tito lidé riskují pouze své vlastní zdraví a většina z nich by stejně nebyla ochotna utrácet za drahé originální léky. Dopady na výrobce tedy nejsou dramatické. A pak to jsou zoufalé skupiny obyvatel velmi chudých zemí, kterým prostě nezbývá než riskovat. Ti nemají na originální léky dnes a nebudou na ně mít ani v žádném budoucím uspořádání.

Nidko by na tom nebyl hůře než v současné době. Pro téměř všechny hráče by to bylo výrazné zjednodušení. A dost možná, že pro výrobce by to bylo i finančně výhodnější než dnešní stav, kdy musí vydržovat celé divize sledování trhů a spoustu právníků pro podávání žalob.

Nicméně vývoj jde zatím jinou cestou. Na lékové obaly se většinou připevňují ochranné prvky, ale slouží spíš ke sledování oběhu a využívají se především tam, kde nemocnice kupují přímo od výrobců, případně přes jednoho distributora. Vedle toho zůstává obrovská oblast, kde nezbývá než sledovat, co se objeví ve kterém obchodě, kontaktovat prodejce, ověřovat původ a případně iniciovat policejní razie. Podstatnou část nákladů na tento typ ochrany nesou daňoví poplatníci (což je snad ospravedlnitelné s ohledem na veřejné zdraví), ale také provozovatelé tržišť a do značné míry zákazníci.

Na tomto blogu už dlouho upozorňujeme, že jedním z důsledků je destrukce trhů. Dokonce i gigant Amazon byl nucen vyřadit z nabídky některé třídy položek, protože nedokázal provozovat náročný systém ověřování původu každého kusu zboží. Což je škoda pro Amazon, ale také pro výrobce, kteří přišli o trh s více než 100 miliony zákazníky.

Jenže teď se ukazuje, že celá záležitost má daleko vážnější dimenzi. A sice, že omezuje také přístup k lékům ve velmi chudých zemích. Nedávno na to upozornila skupina humanitárních organizací, když ve společném prohlášení kritizovala kroky Evropské komise (zde). Jde o to, že Evropská komise publikovala seznam 30 elektronických tržišť s léky, které jsou mimo EU a které neprojevují dost horlivosti v boji proti padělkům.  Zcela zřejmě je to součástí nátlaku  na to, aby místní vlády tato tržiště buď zavřely nebo přinutily místní provozovatele k systematické kontrole zboží a dalším ochranným opatřením. Jenže taková opatření stojí peníze. Jak ukazuje výše zmíněný příklad Amazonu, i pro ty největší to může být problém, natož pro chudé provozovatele v zemích třetího světa. Nutným důsledkem programů ochrany proti padělání tedy bude v tomto případě to, že se k některým chudým lidem nedostanou léky. Ani ty pravé. To je realita, na kterou neziskovky upozorňují.

Přitom riziko, že by se padělané léky dostávaly z afrických obchodovacích systémů na evropský trh, je velmi malé. Probíhají totiž poměrně důkladné celní hraniční kontroly zaměřené právě na padělky. Spíš to působí dojmem, že EU chrání zájmy „svých“ korporací. Což je legitimní, ale nemělo by to být na úkor jiných lidí z jiných zemí. Což takhle věnovat tu energii třeba tomu, že by EU přiměla výrobce léků, aby implementovali silné ochranné prvky (tedy žádné primitivní hologramy ani nic na té úrovni) a že by zřídila databázi ochranných prvků, kam se uživatel mohl zadat jakýkoliv lék vyrobený v EU a okamžitě by viděl, jaké hologramy nebo jiné ochranné prvky má obsahovat.

Ono by to prospělo nejen farmacii. Byl by to dobrý příklad i výrobce značkového zboží, kteří řeší stejný problém, vědí, že budou muset přejít na masivní nasazování ochranných prvků a nechce se jim.


Společnost Optaglio pomáhá v podobných situacích dodávkami produktů a služeb, které zahrnují, mimo jiné:

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

w

Connecting to %s