Amazon v problémech

Největší internetový obchod světa má problém. Ukazuje se, že mezi zbožím, které prodává, jsou padělky. Těch případů je spousta a ukazují se v podstatě náhodou. Třeba tak, že někdo koupí pouzdro na mobil, zavolá výrobci (v tomto případě firmě LifeProof) a ten mu na základě výrobního čísla sdělí, že se jedná o padělek. Podobných případů přibývá, historky kolují po sociálních sítích a Amazon ztrácí důvěryhodnost.

„Kdybyste nakupoval ve Walmartu a zjistil, že ve stejné přihrádce jsou smíchané autentické značkové produkty s padělanými, šel byste tam znovu? Nakupoval byste dál ve Walmartu?,“ ptá se třeba Michael Sacca na blogu Brandisty.

No, ve skutečnosti by se to zákazník nikdy nedozvěděl. Většinou to totiž chodí tak, že na předmětu najdete logo výrobce a s tím se spokojíte. Málokdo si dá tu práci výrobce kontaktovat a ptát se na výrobní číslo. Navíc, padělatelé si mohou dát práci a vyrábět falešné zboží s těmi sériovými čísly, jaké jsou skutečně v oběhu.

Zkrátka, pokud společnost prodává i produkty třetích stran (což dnes dělá každá větší obchodní organizace) a nenakupuje přímo od výrobců (což fakticky není možné), je pro ni nesmírně obtížné udržet přehled o původu veškerého prodávaného zboží. Se všemi riziky pro reputaci a postavení na trhu.

Nemůžeme pominout, že existuje skupina zákazníků, kterým na takových věcech nezáleží. Koupí něco, co vypadá rozumně a stejně nevěří, že by značkové zboží bylo výrazně kvalitnější. Takoví lidé nebudou nikdy řešit pravost a vytváří de facto samostatný trh vůči kterému josu výrobci v zásadě bezmocní.

Jenže pak je ta většina zákazníků, která má pocit, že když zaplatila za značkové zboží, měla by také značkové zboží dostat. Je v zájmu všech poskytnout jim jistotu. V zájmu výrobce, v zájmu obchodní organizace i dealera.

A zde se ukazuje, že nejlépe funguje, když je zákazník sám schopen rozpoznat originál od padělku. Proto také mnozí výrobci realizují informační kampaně cílené na koncové zákazníky. Když je padělatel hodně neobratný, není to pro zákazníka obtížné. Padělek často nedodrží barvu, chybí na něm nějaký důležitý detail nebo to může vést až tak kuriózním předmětům, jako falešné díly na BMW, kde padělatel nahradil bavorskou vlajku v logu červeným půlměsícem. Nicméně pokud je padělatel dost šikovný, je nutné, aby byl chráněný značkový předmět opatřen bezpečnostním prvkem, který:

• není napodobitelný
• a lze z něj na první pohled rozpoznat pravost.

To ukazuje k bezpečnostním hologramům s velmi výraznými efekty. Takovými, že si uživatel všimne nejen lesklého proměnlivého povrchu, ale může třeba zkontrolovat, že při naklonění hologramu se panenka zbarví do červena a z pozadí vyjede nápis.

Třetí obvyklý požadavek, neoddělitelnost, můžeme v tomto případě pominout. Zatímco třeba u cestovního pasu znamená už jen jeden úspěšný padělek nesmírně závažný problém, falešné zboží se stává problémem až v případě sériové výroby. A těžko předpokládat, že by někdo kupoval značkové kabelky, vyjímal z nich hologramy a připevňoval je na jiné produkty. „Stačí“, aby si firma nenechala ukrást raznici nebo celou dávku ochranných hologramů, což ukazuje k nutnosti správně zvládnout procesy. U výrobců relativně běžného, byť značkového, zboží, nezvyklých ceninovému režimu, může i to představovat určitý problém. Ale je možné ho zvládnout.