Jak je to s ochranou stokoruny nebo dvousetkoruny proti padělání? Najdete na ní základní bezpečnostní prvky jako metalický proužek nebo vodoznak, ale pokročilejší opatření ani náhodou. Nic jako tisk bezpečnostními inkousty nebo dokonce bezpečnostní hologramy. Podrobnější popis najdete na stránce ČNB. A hned se pro srovnání podívejte na novou pětilibrovku. Asi jako Superb proti embéčku ze 70. let.
Kdyby se jednalo o momentální úsporné opatření nebo jednorázové podcenění někým v ČNB, nemuseli bychom celé záležitosti věnovat příliš pozornosti. Ale vypadá to spíš na projev celkového přístupu české veřejné správy. V době, kdy se standardem stávají polykarbonátové karty, jsou v ČR dosud v oběhu občanské průkazy, které jsou jen zalaminovaným kusem papíru s minimální ochranou. Kolky na cigarety si můžete vytisknout v každé lepší tiskárně. Ani bankovky s nejvyšší nominální hodnotou se mírou ochrany neblíží tomu, co je ve světě obvyklé. A nemá asi smysl se utěšovat tím, že třeba Řekové jsou na tom ještě hůře.
Problém můžeme otočit a zeptat se, proč státy jako Velká Británie věnují ochraně proti padělání tolik pozornosti. Výroba jedné pětilibrovky totiž stojí sedm liber. To je částečně kompenzováno tím, že bude déle používána (je totiž vyrobena z plastu). Nicméně tím hlavním rozdílem je přístup k občanům.
Velká Británie je státem, který dosud rozumí tomu, že jeho prvním a základním úkolem je vytvořit pro občany prostředí jistoty. Člověk se podívá na doklad, zkontroluje osobní průkaz, přijme peníze, akceptuje zboží označené vládním kolkem a má jistotu, že je vše v pořádku. Podstatné přitom je poskytnout takovou jistotu všem občanům, nikoliv jen státním úředníkům s přístupem do databází a širokými vyšetřovacími možnostmi.
To vyžaduje, aby státem vydávané doklady a dokumenty:
- Nebylo možné okopírovat (nebo to bylo extrémně obtížné a nákladné)
- Byly takové, že i laik okamžitě rozpozná originál od padělku.
Takový požadavek není nijak absurdní. Technologie schopné to zajistit jsou k dispozici v rámci běžně dostupných komerčních produktů.
A znovu opakujeme, nejde jen o konkrétní škodu způsobenou jedním falešným kolkem, ale o celkovou důvěryhodnost prostředí. Jak moc je pro stát důležitá? Jak si ji cení? Mimochodem, s tím souvisí i stav justice. Kdo investuje do ochrany dokumentů, tomu nejspíš bude ležet na srdci, aby rozhodování soudů bylo rychlé a transparentní. Jak jsou na tom české soudy?